Tohtoročná 6-dňová / ISDE 2010 / sa konala v okolí Mexického mesta Morelia v dňoch 1. - 6. novembra..
Slovakia Turbo Team Zaťko bol jediný slovenský zástupca v tejto súťaži 

Zloženie tímu:
Ján Zaťko          KTM 300 EXC SixDays   štart.číslo 560
Dušan Čipka st. Husqvarna WR 300         štart.číslo 660 
Tomáš Čipka     Husqvarna TE 250          štart.číslo 760

Hlavní sponzori:     Turboteam, s.r.o     Zaťko, s.r.o.
Další sponzori:       Motosport, s.r.o.      Motoshop Žubor     Landigas, s.r.o.   Bobell s.r.o.    Sadro, s.r.o.       

Na tejto stránke sú postrehy z nášho , prípadne aj z českého Motosport Božkov teamu po skončení každej dennej etapy a záverečné zhrnutie.
On line výsledky boli postupne po absolvovaní každého  testu uverejňované tu:  PRIEBEŽ.VÝSLEDKY 
Štart prvej trojice jazdcov bola v pondelok-piatok o 8.00 hod. / 15.00 hod SEČ.
1.a 2. deň tvorili 2 kolá po 120km , v každom kole 3 časovky, spolu 9 testov
3. a 4.deň: 2 kolá po 125km , v každom kole 3 časovky, spolu 9 testov
5. deň: 2 kolá po 120 km , v každom kole 3 časovky, spolu 8 testov
6. deň sa nešiel z bezpečnostných dôvodov. Mal byť zavŕšený motokrosom v  areáli El Aquila.

Kontakty na náš team:
e-mail:  dzony555@centrum.sk  
Skype:  zatko.jan1
mobil: 00421907742695
oficiálna strámka ISDE : www.isde2010.com

Fotogaléria z ISDE 2010   fotky a články Zuzky a Maťky Onhajzerovej na endurofun.sk  

Video: bleskové vybratie kolesa z Husqvarny č.613 - to čo u mojej KTM trvalo takmer 5 sekúnd

Odkazy na ďalšie videá sú v doleuvedenom článku
Kto chce môže čítať reportáže aj odzadu v chronologickom poradí.
Na záver sú uvedené pre porovnanie aj postrehy Janka Kudrnáča z Motosport Božkov z tohtoročnej 6-dňovej
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
6 - dňová - aká si bola?

Tak máme tohtoročnú 6-dňovú za sebou. Po avizovanej účasti nášho trofi-týmu a dalších klubov sme nakoniec cestovali do mexickej Morelie ako jediný zástupca slovenského endura. A nebolo to preto, že nás tam niekto nominoval a hradil všetky vzniknuté náklady. Bolo to preto že náš tým sa skladal z jazdcov ktorý majú radi tento šport a neváhajú pre to obetovať doslova všetko. Vlastné financie, veľa času spojeného s vybavovaním, absenciu v práci, svoje zdravie.

Nakoniec však všetko úsilie bolo korunované ani nie výsledkom, aj keď bol oveľa lepší ako sme si predsavzali ale hlavne prekrásnym zážitkom ktorý pri súčasnej situácii a možnostiach usporiadať enduro v náročnom a peknom prostredí na slovensku je veľmi obmedzené. Veď koľko jazdcov zo Slovenska má možnosť odjazdiť súťaž v takom krásnom prostredí ako bolo okolo Morelie. Keď sme zisťovali u usporiadateľa či mali dáke problémy s vedením tratí po súkromných pozemkoch tak povedali že vôbec nevedia čo je to jednať z majiteľmi pozemkov ani s nijakými ekologickými aktivistami. Jednoducho označili trať tými najkrajšími  prírodnými úsekmi ktoré boli k dispozícii.
Takto to vyzeralo skoro na každom kroku    Ďalšie video z trate  A ďalšie...

Len jeden jediný problém pri stavbe a značení trate u nich bol: aby značky bili na také miesta aby im ich nežrala zver.  Preto mohla byť trať vedená prakticky všetkými horskýmí končiarmi okolo Morelie. Nie po nejakých cestičkách ale kolmo hore na vrchol a kolmo dole do sedla. A všetko po skalách. Neboli to voľné kamene ale skaly zarastené v zemi, preto vyjsť pri dobrej kondícii nebol až taký problém, ale stačilo jedno zaváhanie, vysilenie sa, a už prichádzali ďalšie zaváhania, strata koncentrácie a pády. Preto bolo relatívne dosť udeľovaných trestných minút za omeškanie aj veľa jazdcov čo nedokončili.Za všetko hovoria slová Jeffa Fredetta – "bola to veľmi ťažká, ale najkrajšia 6-dňová za posledných 30 rokov." A to hovorí ten najkompetentnejší človek čo môže také niečo vysloviť. Tento „pán jazdec“ z USA totiž odjazdil už posledných  30 ( tridsat!!!)  6-dňových a doteraz každú dokončil. A tohtoročnú opäť na zlatú medailu. Klobúk, teda vlastne sombréro dole!
Dalším dôvodom pre účasť na tomto podujatí je spoznanie sa s ľuďmi z iných krajín, motorkármi ako sme my. S veľa jazdcami sme sa spoznali už v lietadle, s ďalšími v časovkách, s ľuďmi z doprovodu KTM, Husqvarna, s jazdcami  a doprovodom francúzskeho týmu čo boli naši spolubývajúci na hoteli, s ďalšími v sobotu keď sme si vymieňali dresy, napríklad s argentínčanmi. S českými jazdcami a doprovodom sme vlastne tvorili akoby jednu československú výpravu. V sobotu na vyhodnotení sme to veru aj zapili.

A ako sa páčilo stredisko súťaže? Keď sme v stredu pred súťažou prišli do dejiska boli tam už stany týmov, na motocykloch sa tuho pracovalo. Samotné administratívne priestory sa nachádzali v akomsi rozostavanom obchodno – zábavnom stredisku, kde boli surové priestory na rôzne obchody a prevádzky.

No prišla nedeľa a to bol pre nás naozaj šok: Všetky predajne boli sprevádzkované, ešte o 8 – mej večer všetko otvorené, vysvietené – aj exteriér nasvietený, parkovisko nasvietené, množstvo tovaru, krásne poukladané, ocenené, fungujúci počítačový pokladničný systém, systém s internetom, zábavky pre deti. Množstvo predavačov, bezproblémová komunikácia zo zákazníkmi hoci aj arabsky alebo japonsky hovoriacimi cez Google prekladač. Pre nášho Vlada Mesiačka ktorý nevie žiadnu reč okrem slovenčiny nemal vôbec problém si dať poradiť napríklad pri kúpe kamery  . Centrálna predajňa extrémnej podlahovej plochy ponúkajúca všetko – od špendlíkov po motorky a autá. Asi desať bufetových reštauračných zariadení prístupných aj jazdcom v kompletnej výstroji s rôznou ponukou jedál . A to ešte nie je všetko. Celý areál krásne vyzdobený , kvetinová výzdoba, vysadené stromčeky, nastriekané vodorovné značenie komunikácií, krásne vykosené trávniky so zavlažovacím systémom,  fugujúce viacfarebné fontánky, fungujúce pohyblivé schody, ozvučenie,  poódium s vystupujúcimi umelcami, dokonca nová umelá ľadová plocha v obchodnom centre na korčuľovanie bola už plná šantiacich detí. A v nedostavanom pavilóne boli zase stánky s motoristickými a upomienkovými predmetmi a priestory riaditeľstva súťaže, press centrum, vlastne celé stredisko ISDE, ďalej prezentačné priestory turistickej agentúri v Morelii a dalšie administratívne priestory. Všetko pekne pohromade.Také bolo obchodné centrum Liverpool. Časť parkoviska bola vyčlenená na uzavreté parkovisko motocyklov. Celá premávka bola riadená veľmi zodpovednými poriadateľmi a policajtami. Večer z diaľky bol pohľad na tento obrovský vysvietený komplex osamotený na kopci nad Moreliou ozaj impozantný.

K samotnej súťaži sa vracať nebudem, myslím že toho bolo od nás aj od Janka Kudrnáča dosť, ale teraz keď sme už doma a nemá ma Dušan ako natľcť po hlave musím povedať že 6- dňová bola aj jeho prvým zoznámením s camelbackom.

Keď sme zistili čo za terény a čo za počasie tu je jednoznačne sme sa zhodli že treba na trať brať veľa vody. Doteraz Dušan s Camelbackom nejazdil, tak si ho aj so synom kúpili. Pekne ho ráno naplnil a už od pondelka hybaj  s ním každý deň na štart. A po tretej veľmi náročnej etape sa celý zadychčaný a dehydrovaný opýtal: "Jano, a to ten sosáčik by nemal mať dierku na pitie?" Ja že tak asi to je dáky zmätok a stlačím medzi zuby a – normálne pijem. „Ako to je možné? , vraví Dušan a opäť márne poťahuje. Tak mu prstom stláčam sosák a ukazujem aká dierka tam je.A pýtam sa prečo si na trať nezobral aj návod na použitie. Skoro ho trafilo. On teda len ťahal skoro do odkysličenia mozgu, čo ho vysilovalo viac ako jazda a to bez žiadneho efektu. Camelback mal teda tri dni len ako také ťažítko.Neviem prečo sa s tým nezdôveril už v pondelok.   

Ale nedá mi vrátiť sa k slávnostnému zahájeniu.

Veľkolepý sprievod vyzdobeným historickým centrom mesta., nekonečné množstvo burácajúcich ľudí až som mal pocit že som na finále majstrovstiev sveta vo futbale v Brazílii. A na každom kroku sme počul skandovanie: „olé eslovakia , vivat eslovákia". Niečo úžasné!. Párkrát som  musel učiť ľudí že my sme " slovakia." a kričali potom ostošesť, ale akosi im to nešlo. A vyvrcholenie – každý predstaviteľ zúčastnenej krajiny  prešiel so zástavou čestnou tribúnou a  fotografoval sa v objatí najvyšších predstaviteľov štátu Michoacán, Morelie, tohto 700 – tisícového mesta a predstaviteľa FIM.  Ľudia tu boli bezprostrední, veľa obyčajných ľudí aj zúčastnených tímov sa s nami chcelo fotiť. To na jednej strane, na druhej strane všetky bočné uličky boli obsadené ťažkoodencami so zbraňou v pohotovosti.. Aj po uliciach sa premávali otvorené pickupy – na každom zo štyria ostreľovači mieriaci na všetky strany. Aj obrnené vozidlo s množstvom vojakov sme v meste videli. A policajti na na každom kroku. Nerozdávali však pokuty ale snažili sa čo najviac zrýchliť premávku a odbremeniť preplnené križovatky. A Dušan – náš šofér im v tom určite napomáhal.Takto to bolo v meste počas celej šúťaže.

A slávnostné vyhodnotenie spojené s diskotékou v bolo tiež  veľkolepé no zase zodpovedajúco strážené.  

V noci sme s hotelovej izby sem tam počuli aj strieľanie, výkriky utekajúcich ľudí, húkanie policajtov.
Vedľa nášho hotela, ktorý bol pri peknom detskom  zábavnom parku s detskou železničkou, vysutou dráhou a cyklokrosovou traťou stála neustále motorizovaná ozbrojená hliadka strážila jeden dom. Predpokladám, že to bolo bydlisko nejakého vysokopostaveného predstaviteľa mesta, lebo pár týždňov pred našim príchodom zabili niektorých ľudí vedenia radnice
Aj taká bola Morelia. 
Bežní ľudia v Morelii boli veľmi srdeční, ústretoví a pohodoví. Bolo to viidieť aj na križovatkách, kde si navzájom vojdu do cesty, pustia sa a tak. Boli sme svedkom jednej havárie, kde jedno auto vrazilo do zadného blatníka druhého a celý ho dokrčilo. Pravdepodobný vinník ani nevystúpil z auta a druhý vodič vystúpil, pozrel čo sa stalo , obaja si zakývali a išli svojou cestou. Hlavne sme si všimli že všetci hoci aj tí ktorí mali na starosti aj niečo úplne nenáročné a podradné sa s veľkou vehemenciou zapájali do práce. Počnúc tými čo riadili prevádzku parkovísk pred aj tými najmenšími obchodíkmi, čo keď sme si mysleli keď si zapisovali niečo do notesu a pri výjazde z parkoviska nás zastavovali že chcú peniaze. Tak to bolo všetko preto aby následne skočili do cesty a zastavovali autá aby sme mohli vyjsť, Alebo tý čo pri pokladni obchoďáku sa hneď ujali náško tovaru , zabalili , dali do tašky a úctivo nám ju podali.
Alebo strážnik nášho hotelového podzemného parkoviska - len sme naznačili že by sme potrebovali pred odchodom umyť auto ráno sme ho našli perfektne umyté. dostal za to síce čosi zaplatené ale pre nás to znamenalo ohromnú úsporu času. V nedeľu doobeda keď z hotela odchádzala francúzska výprava celé osadenstvo hotela od recepčného po upratovačku stálo pred hotelom a francúzom v odchádzajúcom autobuse kývali.Pokiaľ sa im nestratili z dohľadu. My sme odchádzali o pol 4-tej ráno tak pre nás si túto rozlúčku nepripravili. Predpokladám, že si tu ľudia vážia prácu oveľa viac ako u nás. Umývači skiel áut na križovatkách sa tiež narobia dosť, Dostanú však od šoférov drobné a šofér hneď jazdí bezpečnejšie.
Oproti tomu príklad od nás: Hneď na prvom parkovisku čo sme zastavili aby sme preložili veci do auta dušanovej Gabiky čo pre neho s Tomášovou priateľkou Miškou prišli sa nám na parkovisku v Zelenči do auta vryla jedna naša  spoluobčianka a drankala peniaze. Šermovala päťeurovkou v ruke že to jej dal predchádzajúci šofér a nedalo sa nám ani cúvnuť čo sa tak pchala do auta. Nie aby sa chytila napríklad umytia predného skla. To by som jej vtedy ozaj niečo dal.
V Mexiku sa oveľa jednoduchšie podniká. Ľudia čo niečo chcú robiť nie sú tak zaneprázdnení byrokratickými predpismi. A robia čo druhí zase potrebujú a každý je viac - menej spokojný a žije sa tu s menšími stresmi ako u nás. Príklad je premávka na cestách, kedy tamojšie pravidlá predpokladajú veľkú mieru tolerancie a dohody medzi vodičmi.
Naproti tomu v periférnych častiach mesta kde sme sa veľa nedostali sa žije v pomerne chudobných a primitývnych podmienkach. O tom že je tam vysoká kriminalita svedčia vysoké ploty , alebo samostatné moderné sídliská obohnené vysokými ale celkom zapadajúcimi do prostredia s vrátnikou a rampami na vjazde aj výjazde.
Samostatnou kapitolou je tu však organizovaný zločin, únosy, vraždy čo súvisí z bojom drogových gangov voči sebe a voči štátu. a nie je nikdy vylúčené že pri týchto akciách sa nemôže nič stať nezainteresovanému človeku čo sa jednoducho vyskytne v nesprávny čas na nesprávnom mieste.
Napriek tomu ak by som mal možnosť sa takéhoto podujatia ako bola 6-dňová sa tam zúčastniť veru by som o tom rozmýšlal. Susedovi Vladovi Mesiačkovi čo tam s nami bol vŕta v hlave napríklad myšlienka sa tam v tomto teplom podnebí aj usadiť. Dostal by zdarma pozemok a mohol by byť uznávaným rančerom.
Tak to by bolo z mojej strany ku tohtoročnej ISDE2010 asi všetko, hlavne že sme sa okrem drobných zdravotných problémov obohatení len tími najkrajšími spomienkami   v poriadku vrátili domov.
Domov sa však nedostali Vlada Mesiačka klobúky, ktoré sú ešte dnes  kdesi na letisku v Prahe  a pocestujú najbližším lietadlom do Bratislavy a odtiaľ UPS k nemu domov. /dnes vo štvrtok mi volal že uch ich má doma/ Ja som zase v MexicoCity nechal balíček s darčekami a peňaženku v ktorej som mal 5 eur a drobné pesos,čo som mal priniesť domov kamarátovi Vladovi Kukučkovi. Na letisku v Madride som musel nechaľ flašku Tequily, lebo ostatné fľaše sme v lietadle vypili a colníci chceli vidieť nepoškodený balíček a to som už nemal. Pri dohadovaní som pri colníkoch letisku v Madride zabudol skoro aj moj notebook. Zistil som to pri čakaní na lietadlo do Viedne. Utekal som naspäť no pomýlil som si výťah a ten ma zaviezol o poschodie nižšie a odtiaľ sa nedalo nikde ísť. Všetko zavreté, tak na pohyblivé schodište do protismeru. Keď som horkoťažko proti pohybu vybehol hore, potkol som sa , padol a schody ma ťahali zase dole. Nakoniec som sa s vypätím posledných síl dostal naspäť k našim a až Tomáš mi ukázal správny výťah.Po krátkom a márnom dohadovaní aby mi vrátili tú fľašku som zobral notebook a letel naspäť a to lietadlo som našťastie chytil.
No a po prílete do Viedne nás čakali na letisku novinár a fotograf  z denníka Šport a robili rozhovor. Aj o priebehu súťaže a samozrejme aj o vyčíňaní mafie. Keď prišiel autobus čo nás viezol na parkovisko kde sme mali autá už tam na nás opäť čakali a rozhovor dokončili.

No a samozrejme ešte pred rozlúčkou sme si povedali že sa na ISDE2011 vo Fínsku určite uvidíme.
Veľmi pekné video z ISDE

Týmto by som chcel poďakovať za náš tým všetkým čo nám doma držali palce, sponzorom , dievčatám zo SMF. Hlavne však Zuzke Onhajzerovej za vybavenie leteniek , za pekné fotky a starostlivosť o nás  keď nám naše jazykové schopnosti jednoducho nestačili, Vilovi Onhajzerovi hlavne za chalanov čo jazdili Husqvarny za vybavenie ich prenájmu a pomoc pri príprave motoriek a pomoc v stredisjku Husqvarna, Vladovi Mesiačkovi za celodennú starostlivosť , hlavne že po náročných dňoch v noci pochrapkával a ja som nemohol spať, a mohol som písať tieto články, vďaka jemu že od jednej akosi nemohol spať, tak som sa mohol do rána v kľude dobre vyspať, vďaka doprovodu českého Motosport Božkov za pomoc v časovkách a povzbudzovanie na testoch.Tak isto chalanom Preisovi, Karumníkovi a Tomáškovi za pomoc v posledných dňoch 6-dňovej. Osobne by som však za seba  chcel poďakovať celému teamu KTM, ktorý mi  tak pripravil motorku, tak naladil, že počas celej 6-dňovej mi perfektne fungovala, bez tej najmenšej poruchy a hlavne za perfektnú profesionálnu starostlivosť v časovkách - tankovanie, umývanie okuliarov, pranie a výmeny filtrov,  sledovanie časov , vizuálna kontrola motorky, podávanie náradia pri výmenách pneu, ponuka širokého sortimentu chladených nápojov a jedla, plnenie camelbacku aká sa snáď bežne dostáva iba ich továrenským jazdcom.
A nakoniec patrí vďaka aj miestnym mafiánom a federálnej polícii, že sme sa dostali aj na titulky špotrových správ a televíznych šotov.
Vďaka aj jazdcovi. ktorého štartovné číslo som si nevšimol. Dobehol som ho, pretože  on za výfuk tlačil Janka Kudrnáča z hôr na miesto kde si ho mohol prevziať jeho doprovod. Tesne predo mnou Honzo na kameňoch spadol , lebo je to naozaj náročné v teréne niekoho tlačiť.Keďže tento jazdec jazdil asi v čase, bola to jeho ozajstná obeta a snaha niekomu pomôcť. Vidieť že 6- dňová je aj o vzájomnej pomoci v kritických situáciách.
Jediné čo mi je naozaj ľúto je problém s motorkou Jana Kudrnáča. Nebyť nej by všetci jazdci celej česko - slovenskej výpravy dojazdili minimálne na striebornú medailu. A ešte mi je ľúto toho že sme nemohli jazdiť záverečný motokros. Z Portugalska viem, že to bolo nádherné vyvrcholenie celej 6-dňovej. Naša bezpečnosť však mala prioritu pred
týmto krásnym záverom 6-dňovej. 

Ešte  dorábam fotogalériu z našich fotiek a z fotiek oficiálnej fotografickej služby ISDE.
Vďaka p.Jánovi Čipkovi najstarsiemu , Dušanovmu otcovi dodám ešte postrehy Janka Kudrnáča, ktoré tak isto písal po každom dni 6-dňovej.
Nevedel som o tom no pán Čipka okolo celej súťaže všetko dôladne sledoval a tieto materiály mi poslal.
Bude zaujímavé ich porovnať s mojimi,

Ak si ešte spomenieme na nejaké zaujímavé príhody a dobrodružstvá z Mexika tak to tu určite dodatočne uverejním.

Tak až teraz s odstupom času mi je jasno v tom prečo iba ja z nás som nemal tie žalúdočné problémy.
Večer pred štartom prvého dňa nám Vlado Mesiaček náramne núkal jeho slivovičku , že aby nám črevá prepálilo, aby sme nemali problémy. Všetci sme jednotne tvrdošijne odmietali, sme predsa dáki športovci. Hovorím mu že:" to si radšej dám tie pilulky na zlepšenie dýchania čo mi dali Čipkovci - vraj im to poradil ich lekár." Prehltol som ich naraz 5 , hned otvorím fľašu minerálky a riadnym hltom som zapil. Až tak ma to hodilo na zem. Bola tam Vladova 52-ka! Nakoniec mi však asi pomohla.


Fotogaléria s ISDE          Fotogaléria Zuzky Onhajzerovej z ISDE2010 Mexiko

Reportáže s jednotlivých dní - pôvodné znenie

6.11.2010 - Šiesty deň - sklamanie a úľava súčasne
Tak už je rozhodnuté Ostali sme na 19. mieste.
Som strašne rád, lebo po včerajšku sme ráno íšli s Tomášm za doktorom a nechali sme ho tam s Vladom Mesiačkom. Tomáš mal veľké bolesti brucha a nemohol ani ležať ani  stáť ani sedieť. Aj keď je to bojovník na pohľadanie jednoducho si vôbec netrúfol prejsť ani dneskajšie dve 50- minútové časovky a 20- minútový motokros.

My s Dušanom sme sa išli pripraviť na štart.
Keď sme sa už skoro obliekil kričia na nás jazdci: ! no dress, no starting!
Tak  sme išli pozrieť čo sa deja a zistili sme že 6-dňové sa práve skončila a platia výsledky z piatku.
Teda sme 19-ty.
Pri Morelii policajti zastrelili dákeho mafiana a na oplatku vystrielali mafiani celu policajnu stanicu.
Tak preto že nás nemal kto na trati k motokrosu  chrániť, a poriadatelia sa právom báli o naše a aj ich životy tak sa rozhodli takto.
Francuzi na našom hoteli chystajú veľkú oslavu. Vyhrtali trofy tými, aj ženské tými.
Skamarátili sme sa s ich kuchárom, tak možno ostane z hostiny aj pre nás.
Tí ktorí majú letenky z Mexico City a majú prenajaté autá chcú požiadať federálnu políciu o ochranu a v konvoji s ozbrojenou ochranou sa mienia presunúť do hlavného mesta.
My šteartujeme z letiska Morelia v pondelok ráno.
Už aby sme boli doma!



5.11.20I0 - Piaty deň
Tak tu je 6 ráno , pomaly vstávame.Píšem do Wordu, nejde. Internet, tak to bude u vás neskôr. Včera večer sme plánovali poprať veci, no na izbe sme nič nenašli. Prídeme na recepciu a ukázali nám igelitové balíčky pekne označené podľa ízby , všetrko krásne vypraté a vyvoňané. Všetko čo sme mali použité -aj prádlo a tak. Neviem ako to vyselektovali od čistého, keď som to mal domiešané dokopy.A všetci sme boli taký zbití, že na pranie by sme večer ani nepomysleli. Strašne sme spokojní s týmto hotelom. A nebol ani taký drahý – 37 eur za dvojposteľovku s obrovskými posteľami na noc .A to sa mi podarilo vybaviťo dosť  lacnejšie ako ponúkal tento hotel poriadateľ. Francúzi čo mali v salóne veľkú poradu asi vedeli do čoho idú. A vyzerá že vyhrajú aj Trofy aj ženy. Napríklad keď Tomáš prišiel s obviazanou rukou, čašníčka sa zaujímala čo sa stalo a tak mu do kýblika doniesla kopu ľadu aby si zobral na izbu. Dúfam že mu to pomôže.Alebo nie je voľné miesto v ich podzemnej garáži, len odovzdáme kľúče a do pol hodiny ho máme zaparkované.Kľúče pekne označené a zamknuté v skrinke pri strážnikovi. Ani si z auta nevyberáme veci, napr. foťák, prilby čižmy a tak. Včera to bol boj o prežitie. Tomáš vravel že v nemocnici bolo spústa jazdcov so zraneniami. A to niektorých vybavili len v stredisku súťaže v dosť dobre vybavenom lazarete. Mne sa včera išlo v pohode, na kamenoch  som nezaváhal ani jedno kolo, no v uplne poslednej časovke v prudkom prachovom výjazde som nič nevidel , spomalil som a keď som pridal už bolo neskoro. Trikrát som dvíhal motorku proti svahu, nemohol som sa rozbehnúť, tak som sa musel vrátiť a vyjsť na druhý raz, keď som počkal až ustane prach.Do cieľa som stihol ale taký vyšťavený že na prezutie som ani nepomyslel. Tak dnes ráno to snáď za tých 10 minút stihnem. Dušan tiež spadol, doohýbal si chrániče na riadidlách. V druhom kole mal krízu, ale všetko nakoniec stihol. Tomáš si ešte večer našiel pichliače v tele, nevim či  si ich vytiahol.Práve mi na izbu prišiel Dušan, všetko ho bolí, ale hlavne že nálada, ja dobrá. Po Tomášových problémoch sme klesli iba o 1 miesto..Horšie Česi, - sú až 33 – tí, ale bojujú dalej. Dnes nás čaká nová trať, no ako sme videli značky dosť pôjde aj po včerajšej aj po trati 1. a 2.dňa už poriadne rozbitej trati. A budú A časy. Aj testy čo sa niektoré jazdia už 12-ty krát sú rozbité a strašne prašné.Už včera tu nás boli povzbudzovať a pomáhať v časovkách Preis, Karumník a Tomášek, tak už nás je viac.
Fuj! Tak som sa nadlávil na raňajkách že asi prasknem. Stále nosili niečo nové a nové. Asi hotelu udelím za nás cez internet pochval..Je krásne jasno a už sa na hoteli obliekame. Tak sa ozvem snáď v cieli.
Tak ten internet nešiel, lebo som mal predvolené zlé heslo. Už je to O.K.
Tak dnešná etapa priniesla smolu Dušanovi už v prvej časovke, dáko ho vysilili pády a schytal v dvoch časovkách spolu 4 minúty. Tomáš sa prejavil ako ohromný bojovník - s napuchnutou rukou, čo si musel požičaľ väčšíe rukavice a s ohromnými žalúdočnými problémami prišiel v čase a zajazdil s nás najlepšie.
Ja som okrem asi 500 metrového zablúdenia v prvom kole a z asi 10 metrového cúvania z miesta kde hrozil pád do rokliny nemal žiadne problámy.
Trať viedla veľmi zaujímavou prírodou - dlhý zásek do skál široký tak že sme dreli riadidlami, hlboký asi 10 metrov, skoro ako jaskyňa, hlboká a asi kilometer dlhá drážka v hline, že jedna čižma bola na stupačke a druhá pritlačená pod nádržou a aj tak sme dreli o hlinu kolenami a lakťami, kamenný múr široký asi 80 centimetrov ktorý sa oblúkovite tiahol ponad akúsi priepasť.
Česi došli tentokrát bez problémov.
Večer sme boli s Dušanom u lekárov. Mne vyčistili , namastili azalepili zodratý zadok a Dušanovi vyberali pichliače z ruky.
Zajtra nás čakajú už len 2 časovky z toho druhá vyzerá že po cestách a záverečný motokros. Podľa výsledkov ak dôjdeme  všetci traja tak by sme si nemali pohoršiť. Máme pred 20 klubom veľký náskok.Tak isto aby sme sa zlepšili by museli mať súperi pred nami dáky problém. Majú náskok asi 3 a pol minúty čo je na krátky motokros dosť.
Takže dúfam že Tomáš bude zajtra fit a dáko to dotiahneme do úspešného konca.
Neviem ako bude na motokrose dostupný internet tak držte nám palce.

4.11.2010 = Štvrtý deň
Je 6 hodín, rýchlo na raňajky, nadláviť sa pilulkami a gelmi,lebo štartujeme opäť o niečo skôr. Štarty sú podľa kubatúr a výsledkov.A zase prakticky do noci jazdiť. Je to už únavné, sme ako skapatí psy, ale musíme to dálo doklepať. Včera sa Dušan nestihol pripraviť na výmenu zadnej gumy a ja idem zase dnes na starej. Snáď vydrží.Len tie prekliate kamene a nebezpečné klesania, čo je horšia ako výjazdy. Tak sa ozvem v cieli, pokiaľ ma Dušan nebude šikovať hneď na hotel, lebo dojazdievame už skoro za tmy.Pozdravujeme!
Tak naraňajkovaní. Veľmi dobre nám varia. Zvykli si. Až tak že aj francúzi asi závidia.Tí ale raňajkujú už hádam od piatej. Keď sa pozeráme na Puy, Dufren a Rossat sú úplne v pohode. A tá Dufrene čo štartuje daleko pred nami ešte sedí za stolom, keď my sa stresujeme či stihneme štart. Asi nemajú tie starosti s nachystaním na štart ako my, majú na to celý štáb ľudí a vozia jazdcov pomaly po jednom, podľa štartovných časov.Dušan si všimol, že Puy má oproti minulému roku dáky väčší zadok, no neviem, neviem odkiaľ to má...
Už sa rozjasnilo, tak bude zase hic. U KTM majú nápoje v boxe s ľadom, tam si chladíme ruky, hádam si tam pichnem dneska aj hlavu.
Dojazdené! A všetci traja.Už sme na hoteli, chýbajú Čipkovci. Tomáš si išiel dať opät vyoperovaťkaktusové  pichliače. Mal  aj narazené zápästie, tak ho doktor poslal zo Zuzkou  do mestskej nemocnice na rentgen.Už volala že idú späť, našťastie to je len narazené.Dušan išiel preňho. Tomáš si dnes dúfam vybral už všetku smolu. Ráno v prvej časovke chytil 5 minút predčasných, lebo si nenalepil nové časy a išiel do časovky podľa včerajších.To pramenilo z toho že kôli
zápche vo všetkých možných príjazdových cestách sme ledva stihli štart, aj keď Dušan predbiehal kde sa dalo, aj zašiel do križovatky z protismeru. Policajt mal však pochopenie.
Ešte väčšiu smolu mali Česi. Kudrnáč v kameňoch prerazil na Husqvarne spojkové veko, vytiekol olej  a motor  sa zadrel. Dáko to v depe opravili a požiadali o reštart. Znamená to že ešte môže dalej bodovať, ale 6-dňovú nedokončil.
A za dnes má český tím pripísaných 7200 bodov zodpovedajúcich dvom hodinám.O reštart môže požiadať iba jeden jazdec klubu a iba 1 krát.

3.11.2010 - Tretí deň
Ráno idem menit este aj prednú gumu, Dusan zadnú, lebo prednú menil včera. Všetky štuple boli po dvoch dňoch nalámané, neviem si to vysvetliť. Takze budeme komplet zaobutý, Tomáš mal prednú este v pohode. Asi poslabšie brzdí  obchádza kamene. Tak ideme na ranajky a do depa. Český Motosport Božkov Team je taktiež v poriadku, akurát Milan má vraj dosť bolestivé mozole na rukách. Nečudo, tých nárazov od kamenia je nekonečne veľa. A dnes vraj budeme chodiť po ešte väčších balvanoch. Pozor na výfuky 2-T.
Inak s čechmi sa ohromne spolupracuje. My sme im "požičali " Zuzku, oni nás obhospodarujú na testoch.  Len škoda že na to pivo ešte nie je čas!
Tak další deň je za nami.Zatiaľ najťažší. Našťastie boli časy B.Dôležité je však to že sme všetci traja v cieli, naviac opäť bez trestných minút. Podobne aj Česi. Svorne sme sa zhodli, že to bola zatiaľ najťažšia trať čo z nás niekto išiel. Nepočítame súťaže kde neustále leje a trať je niekedy zjazdná len s vypätím všetkých síl. Toto bolo však za ideálnych poveternostných podmienok. Ľúto mi je najmä žien ktoré tu majú svoju súťaž ale musia jazdiť za tých istých podmienok ako majstri sveta. V súťaži pokračujú už len tie najlepšie.To že som prvé dva dni nazval tatranskou tútou tak toto boli asi Himaláje.Prvé dve časovky - samý výjazd, nasledovaný zjazdom. Obrovské kamene. Dúfam že nájdem dáke video z trate, bude to zaujímavé. Nie že by sa to nedalo vyjsť ale bolo to nekonečne dlhé. Počítam tak do štyroch hodín za deň v tom kamení, zbytok jazda lesom a lúkami zase kameňmi v tráve - samý výjazd a zjazd ,  makadamové cesty, asfaltky a 9 meraných testov. A to v nadmorskej výške od cca 1900 do 2300 metrov.
Čo sa týkanášho stavu - všetci traja máme už načaté zadky od sedadla. tie kamene sa hore kopcom jdnoducho nedajú v stupačkách.Dušan sa zase obetoval kolektívu. Dnes som bol na rade vletieť do kaktusu ja ,no Dušan si  povedal že ma ušetrí a po včerajšku keď si pichliače vyťahoval v časovke tie dnešné bolo treba vyoperovať u peknej mladej lekárky. Keby som to vedel tak sa do kaktusu hodím aj ja.S KTM nemám zatiaľ problémy, akurát  po včerajšku čo som stihol vymeniť zadnú gumu asi za 6-7 minút dnešná výmena prednej mi zabrala skoro celých 10 minút , takže na štart som to dotlačil asi 5 sekúnd pred vypršaním limitu, no našťastie ešte ešte postojačky som štatérom nakopol a stihol som to.
Dušan má trochu problém so štartovaním. Štartoval o 5 minút predo mnou a zbadal som ho v kameňoch ako nemôže naštartovať. Našťastie sa to podarilo a do časovky sme došli spolu.Tomáš musí zajtra ráno prediskutovať s mechanikmi Husqvarny prečo mu netočí štartér. U 4- taktu by to bol dosť veľký handicap, v tých kameňoch to sem tam zhasne.
Musím pochváliť novú 6-stupňovú prevodovku mojej KTM 300 EXC. Jemnejšie odstupňovanie a zvýšenie maximálnej rýchlosti zvyšuje komfort a šetrí motor pri presunoch po ceste. S radením nemám problém, jazdil som 8-stupňové prevodovky na Tatranoch. Výsledky tu nebudem uvádzať, každý si ich nájde na isde2010.com.
Aj tak mi ale nedá povedať že sme postúpili  z utorkového 21.miesta na 18 miesto. Aj Česi postúpili na 15 miesto zo 74 týmov.
Zajtra nás čaká taká istá trať, no už budú nasadené časy A , a pˇojdeme po dneskajšku dobre uťahaní. Tak nám držte palce.

2.11.2010 - Druhý deň - všetci traja v cieli.
Do dnešného dňa sme vyrazili na nových zadných gumách. Pre istotu sme prezuli, lebo poriadatelia majú panický strach z dažď a pre to majú pripravené popri B časoch aj vypustenie kritických výjazdov a zjazdov a celkové skrátenie trate. 
Ja som včera zažil búrku veru doteraz tvrdá trať bola ako klzisko. Mimo toho aj teraz keď je jasno a horúco sú miesta s bažinami kde sa vytvorili neprejazdné drážky a veľa  jazdcov museli vyťahovať z blata.
Dnešnú trať máme za sebou opäť bez trestných bodov aj ked sa jazdili rýchlejšie časy.
Konečne máme za sebou trať s neustálymi kamenistými výjazdami a zjazdami- hotová tatransklá vysokohorská turistika.
Mne sa jazdilo v pohode, mozol na ruke stvrdol, no na druhej sa vytvoril nový. Tomášovi nesvedčia stupačky Husqvarny práve si išiel kúpiť nové čižmy, lebo podosvu má uplne prerezanú od stupačiek.
Dušan prišiel do cieľa úplne zmorený, podpísala sa na tom asi tá diéta pri žalúdočných problémoch. Obaja Čipkovci museli po pádoch zrovnávať riadidlá. Ja som tiež padol, mohlo sa to skončiť ale horšie. Pri zjazde po lesnej ceste v ľavotočivej zátačke bol do polky cesty asi dvojmetrový zosuv pôdy.Bol včera aj označený no viacerí jazdci tam padli, tak značenie strhli. Ke´d som ho na poslednú cvíľu zbadal len som položil motorku k zemi nech tam teda padne len motorka bezo mňa. no zastavila sa tak že nad zosuvom ostalo visieť len predné koleso. Keď som v jednom teste dobehol Dušana čo štartoval 3 min predomnou už som sa bál že chytil trestné. No potom vravel že predchádzajúcu časovku chytil v čase, no za hodinami si musel z ruky vyberať kaktusové pichliače z ruky. Tak v stredu to čaká asi aj mňa.
Mimo klubov a jednotlivcov je aj súťaž jazdcov KTM kde ma taktiež zaradili. Aj tieto výsledky sú na 
http://www.isde-live.info/


1.11.2010 - Prvý deň
JE DEVAT HODIN A CIPKOVCI STARTUJU O 9.21, JA O HODINU NESKOR. BOJIM SA TMY, IDEALNY PRIJAZD MAN O STVRT NA SEDEM A VCERA O TOM CASE UZ BOLA SKORO TMA, A CO ESTE KED BUDEM MESKAT POVOLENU HODINU?. HLAVNE DOJST A NEPADNUT NA HADOM TESTE. POZDRAVUJEME VSETKYCH A DRZTE PALCE. JANO
Tak už sme v cieli .živý, zdraví -ako tak, lebo Dušan má žaludocné potiaže, ja mozol na ruke, Tomášovi vyťahovali  pichliače z kaktusa , a dostal aj antibiotiká proti otrave.
Inak bez trestných bodo. Výsledky pozrieme na hoteli. 
Inak veeľmi ťažká trať, tvrdá , samé kamene. Všetko je tu jedovaté, kaktusy , hady, muchy a všetk a dalšia háveď.
Už je zopár zranených.
Tu tmu som akosi prežil , nebola až taká bo som nemeškal ale večer proti slnku a prachu bolo veľmi nebezpečné.

30.10.2010 - Dnes technická prebierka
Dnes  nás čaká ráno o 9.40 tech.prebierka po ktorej odovzdámr motocykle do uzavterého parkoviska a dostaneme sa k nim až v pondelok 15 minút pred štartom prvej etapy ktorá podľa slov Giovanniho Salu (uverejnené na www.isde2010.com bude skôr technická s troma ťažkými kamenistými výjazdami.
Podľa informácii Petra Lazara budú denné etapy v časoch A zhruba 7 a pol hodinové, v časoch B budú mať cez 8 hodín.Tak pri povolenom hodinovom  meškaní môžuniektorí jazdci sedieť na motorke aj vyše 9 hodín  Je tu teraz ešte len 5 hod. ráno tak idem dospať.
Tak dnes sme porobili posledné úpravy na motorkách, pofotili sa a pristavili ich na technickú prebierku. Všetko išlo hladko, ani hlučnosť nám Peťo Rádoci nenameral. Tak motorky sú ož v parc-fermé v uzatvorenom a stráženom parkovisku.
Po preberačke robilo KTM workshop kde oboznámili jazdcov, ktorí využívajú ich servis s postupom v časovkách a ich službami.Môžem povedať že budeme v časovkách , štarte a cieli perfektne organizovaní. A to sa týka aj Husqvarny.
potom sme išli pozrieť endurotest, ktorý je v tesnej blízkosti paddocku. Na tráve so širokými zátačkami, bez nejakých veľkých nerovností. Keď sme boli v polovici hovorí Dušan že: "zbytočne chodiť do tej zátačky ! Skráťme si to, je to prehľadné".  Tak som sa prvý vybral po takých skalách krížom.Naraz chalani vidia ako skáčem rybičku naspäť cez pásku.No bol to však len pud sebazáchovy lebo na skalách sa vyhrieval jedovatý štrkáč,  vztýčil proti mne hlavu a zaštrkotal.
Tak odteraz sme išli len pekne po vykosenej tráve  a cestičkách do cieľa testu.
Večer o šiestej nás čaká v historickom centre skoro 700 000-ového mesta Morelia slávnostný sprievod ku katedrálam s večernou diskotékou.

29.10.2010
Dnes administratívna prebierka.
Je ráno 7hodín  u vásuž dve poobede , pomaly na raňajky a čaká nás administratívna prebierka.
Inak spíme na solídnom hoteli , obsluha veľmi ústretová. Okrem nás je tu ubytovaná kompletná francúzska výprava včítane ženského týmu, ktorí zvíťazili v minuloročnej ISDE v portugalsku.Včera večer sme im skoro zjedli večeru čo im pripravil ich kuchár špeciálne pre nich. Keď sme si už chceli zobrať krásne veľké rezne jemne nás upozornili že to je výslovne pre nich. Tak sme sadli vedľa k ich mexickým špecialitám, ktoré Vlado Mesiaček, čo je tu s nami nemôže ani cítiť. Tak som zjedol teda aj jeho večeru.
Ešte sa vrátim k nášmu príchodu.
Požičali sme si dva automobily a Vilo nás viedol cez celé mesto na hotel. Jedine jemu fungovala navigácia. Tu sa jazdí podľa  dákych zvláštnych predpisov. Z vedľajšej cesty ti bez problémov vojde do cesty auto, šoférka telefonuje a pozerá na druhú stranu. Na červenú keď´vidia dáku medzeru kľudne vyrazia hoci aj do protismeru.Trubia na seba, v križovatkách kde márne nájdeš dáku značku sa medzi seba ryjú. A auto za autom , totálne plné ulice.Nikomu to ale nevadí.
Tak sa aj Dušan čo nám robí šoféra
naučil tomuto štýlu a už sa vôbec nedíva na značky ,len dookola kde by sa mohol rýchlo vopchať.
A na svetelnej križovatke v strede policajti a neriadia rukami ani postojom, ale pískajú ozlomkrk.Hlavne len poháňajú všetkých aby čím skôr odišli z križovatky. Jedno im je že z akého smeru.
A do toho pomedzi stojace aj idúce autá rôzni predavači s tovarom , umývači okien, zabávači čo šermujú horiacimi fakľami, beznohí invalidi s barlami.Každý čaká dáky groš.
V reštauráciach tiež. Napríklad na letisku v Mexikocity keď nám čašník doniesol účet za 950 pesos a mi sme dali tisícku,  tak sa mu to nepáčilo a perom napísal na účet 950 plus 95 = 1050.Tak dostal este patdesiatku a uctivo odišiel ale s tým že nám potom ešte 5 pesos vydal.Takže vieme že treba dať vždy 10 percent sprepitné.

Takže k tej administratívnej prebierke. Náš tým mal všetky náležitosti a všetky potrebné doklady v poriadku tak všetko prebehlo hladko. To sa ale nedalo povedať o českom týme, ktorému chýbalo štartovné povolenie z Autoklubu ČR.Keďže v ČR bol piatok večer, nepodarilo sa im ho zohnať. Neviem ako to dopadlo ale počítam že ich prebrali a povolenie dodatočne predložia. Navečer sme pozreli jeden endurotest. Celá trať je veľmi tvrdá, sútam v hline vymleté jarky.


28.10.2010. - Motocykle už pripravené
Dnešný deň sme ráno prevzali motocykle. Ja od KTM a Čipkovci od Husqvarny.
Dušamn s Tomášom si pochvaľovali prístup ich mechanikov k príprave ich motocyklov. Každú pripomienku chalanov sa snažili čo najrýchlejšie vyriešiť. Tlmenie, charakteristiku motora u Tomášovej 4-taktnej 250-tky s elektronickým vstrekovaním a ostatné veci ako doľahovanie špicí , montáž chráničov riadidiel a podobne.
Moja KTM bola už nachystaná v perfektnom stave.Dokonca aj zdrôtikované rukoväte už boli. Takže som odskúšal akurát ako je odstupňovaná nová 6-stupňová prevodovka a spravil som dva skúšobné okruhy. Pri súčasnom počasí tu keď bolo jasno a možno cez 30 stupňov a strašne sa prášilo sa mi ani viac jazdi´t nechcelo. Požičal som Dušanovi motorku a keď mi povedal že je to nastavené presne ako treba tak som bol spokojný. Aj českí jazdci z Motosport Božkov si dnes chystali svoje Husqvarny. Boli v mexiku síce už 22.okt. ale doteraz boli u známych v Mexico City.
Ku večeru sme vyzdvihli od p.Butznera z Metzeleru nové mousse a vymenili ich za duše ktorými boli motorky vybavené.
Husqvarny mali obuté Micheliny tak predné mousse boli dosť natesno, KTM bola osaden´á Metzelerkami tak tu problém nebol žiaden. Až na jeden......
Motorku som odstavil pri stane KTM a išli sme si kúpiť dáku vodu lebo je tu naozaj veľmi tepplo a smädí.. Keď sme došli späť zoberiem motorku, dám na stojan pod stan , vyberiem zadné koleso a idem vypustiť dušu. ale ventilka nikde. Tak som v duchu preklínal Dušana že mi s motorkou ešte nezabehnutou strašne plynovalaž pretočil gumu a vtiahlo ventil.. Zobral som tenký skrutkovač že dušu cez otvor pre ventil prepichnem. Ale akosi to nešlo , skritkovač išiel do dierky dáko ťažko. Tak ma napadlo či mi niekto už mousse nanahodil. Snažím sa vysvetliť mechanikom že sa mi ktosi hral s motorkou. No keď pozreli do kapsičky na sedle na lístok a tam bolo že "Krywult - Poľsko" už mi bolo jasné že robím motorku poľskému trofíkovi.
Tak sa teda opakovala podobná situácia keď na 6-dňovej v PB som sa v časovke chytil druhej motorky pooškraboval blato, pomazal reťaz a keď mi skočil môj čas sadnem na ňu , štartujem a to 4-takt. Tak rychlo presadnúť na moju a z neporobenou na trať. 

10.10.2010. - Všetky formality vybavené
Do dnešného dňa sa nám podarilo vybaviť všetky najdôležitejšie veci:
- Prihláška klubu - už sme zaradení v predbežnej štartovnej listine,
- zakúpené letenky Viedeň-Morelia a späť s odletom      26.10. o 19.20hod.
- zarezervované ubytovanie priamo v mesate Morelia cca 15. min od paddocku,
- zarezervované 2 automobily VW Jetta, na letisku v Morelii.
- A v prvom rade - zarezervované motocykle - ja mám zakúpenú KTM 300EXC Six days / už 6-kvalt/ ktorú fabrika KTM dovezie do Morelie a po súťaži pošle na Slovensko k dealerovi Motoshop Žubor, Čipkovci majú prenajaté Husqvarny od domáceho dealera Husqvarny. Vďaka Vilovi Onhajzerovi a jeho kontaktom sa to s Husqvarnou podarilo dohodnúť prakticky v hodine dvanástej. 
- Tankovanie, občerstvenie a technickú pomoc mi bude poskytovať v ich stanovištiach v každej časovke KTM ,
Čipkovcom podobne Husqvarna. Súčasťou týchto služieb je aj zabezpečenie všetkých potrebných ND, pranie , mazanie filtrov a pod. a všetka povolená pomoc, ktorá sa vlastne na 6-dňovej zužuje len na plnenie a výmenu prevádzkových hmôt, čistenie čísloviek a to je tak všetko. Okrem toho sa doprovod nesmie motocykla ani dotknúť.
- zarezervované pneumatiky a mousse máme u  p. Butznera - predajcu Metzeller
- Manažéra sa nám ponúkla robiť Zuzka Onhajzerová, ktorá je už v tomto zbehlá, má veľa dobrých kontaktov a bude sa zúčastňovať aj zasadaní jury, takže budeme mať vždy tie najčerstvejšie informácie.
Cieľom je v prvom rade dojazdenie každého dňa, Až podľa výsledkov prvého, druhého dňa ja možné pomýšlať na nejaké lepšie umiestnenia, aj keď Dušan s jeho synom Tomášom by mohli team vo výsledkoch potiahnuť. Tomáš po nútenej skoro dvojročnej prestávke po zranení začal trénovať a zúčastňovať sa súťaží prakticky pred mesiacom, no  doteraz už zaznamenal solídne výsledky.

Reportáže Janka Kudrnáča  

  

Jan Kudrnáč                                                                                                        Prvý  test  a  formality                                                                                             Opět Vás zdravím z teplého Mexika. Sice nás dnes po ránu přivítala zatažená obloha, ale teď je opět jasno a teplota se opět vyšplhala nad 25 st. C.  Dnes po snídani, již vybaveni oblečením jsme vyrazili směr depo. Po příjezdu jsme se oblékly do motocyklového a vyrazili směr testovací trať. Ta je natažena hned nad padockem a svým charakterem je podobná cross testu nad nákupním střediskem, který jsme procházeli včera. Po prvním kole na většině motocyklů proběhli drobné úpravy jako nastavení brzdy a řadící páky. Všem jsou k dispozici mechanici od Husqvarny, a to jak miístní tak z Itálie a USA. Na trati nám pomohli s nastavením pérováním.  Jestli jsme do Mexika odjížděli s přáním aby se neprášilo, tak to se nám bohužel nesplní. V místní tvrdé zemině se vyjeli drážky, které již teď jsou plné jemného prášku. Po nastavení pérování proběhla v depu mírná očista motocyklů, vyfasování mousů a jejich výměna za duše. Většinu šroubků jsme přelepili na Loctite. Po těchto úpravách jsme společně se slovenskou výpravou absolvovali formální přejímku.  Zde jsme bohužel narazili na problém, kdy úřednice po nás chce povolení startu od ACCR. Před odjezdem bylo Milanovi v autoklubu řečeno, že postačí pouze jednorázová licence FIM, tak to nyní řešíme s autoklubem a snad vše dopadne dobře. Čísla tedy máme nafasována, Fík má  538, já 638 a Milda 738.                                                            Husqvarna TE 449. Pro Balaťáka  a Ladika, ale  samozřejmě i všechny ostatní , které ti zajímá, se Vám níže pokusím zprostředkovat moje první dojmy z  HusqvarnyTE 449, společného výplodu německých a italských soudruhů. Na první dojem motocykl působí trochu mohutnějším dojmem než konkurenční a mnou doma sedlaná KTM, ale design stroje je vcelku povedený. Zajímavě je řešený airbox. Motocykl je vybavený vstřikováním paliva, motor je nakloněn mírně vpřed. Sání vzduchu a vlastní Airbox je v místech, kde u jiných motorek hledáme nádrž. Výměna filtru je složitější než u jiných strojů, a sice musíte oddělat čtyři šroubky držící bočnice, poté bočnici odklopit nahoru a rozdělat dvě rychlospojky. Poté spodní díl airboxu i s filtrem vysunete do strany a z něj vyndáte mřížku s vlastním filtrem. Řetězové kolečko je umístěno ve středové ose kyvné vidlice, jeho výměna nám ale zůstává záhadou. Rovněž tak přístup k zapalovací svíčce není nijak jednoduchý. Nádrž motocyklu je umístěna pod sedlem a část vlevo nad motorem. V případě, že chcete zvednout motocykl na stojánek, tak se tohle rozložení váhy projeví  a řeknu Vám, že mám co dělat, tak snad ji od nikud nebudu tahat. Motorka je již v sérii vybavena výfukem Acrapovic. Moje první jízdní dojmy sou trochu rozporuplné. Na jednu stranu docela dobrý posed, ale musím si zvykat na poněkud jiné umístění a krok zadní brzdy. Chtěl jsem si trochu pozdvihnout řadící páku, to se mi ale nepovedlo, protože ta potom narážela do bloku motoru a nešly řadit rychlosti směrem nahoru. Ale vše je asi otázkou zvyku. Motor se musí hodně točit, potom  je ale výkonu dostatek. S pérováním mi trochu pomohl technik od Husky a myslím, že to bude dobré. Bude to chtít čas  si na vše zvyknout.              

  Tak to je dneska asi vše, teď vyrážíme projít ještě nějaké testy. Zítra nás čeká technická přejímka a oficiální zahájení ve staré

části města Morelia.                                                                                                                                 Všechny Vás pozdravujeme a mějte se fajn.

 

Jan Kudrnáč                                                                                                   Předaní   motorek                                                                                              Nazdárek do Čech. Motocykly máme úspěšně předány do uzavřeného parkoviště a před tím než vyrazíme procházet poslední zbylé testy, tak Vám posílám pár řádků a fotografií.

Krátce ještě ke včerejšímu dni. V podvečer jsme si prošli další dva testy. Oba dva se jedou v blízkosti jezera, jeden z nich zasahuje až přímo k jeho břehům a je v eukalyptovém háji. Opět nepůsobí nijak složitě a není ani nikterak dlouhý. Druhý z testů je natažen v borovicovém háji, povrch je zatím zatravněný místní specifickou ostrou trávou. Tenhle test je svoji délkou zatím nejdelší a bude zřejmě i nejrychlejší. Některé z testů se jedou opakovaně v několika dnech, a tak se bude poměrně dost prášit a budou vyjeté koleje. Včerejšího dne se zkompletovalo české zastoupení v Morelii, když dorazil oficiální doktor ISDE MUDr. Martin Syrůček.                                                Dnes po ránu jsme si trochu přispali. Část výpravy odjela do města a na jeden test, já Milan a Tomáš jsme posnídali vajíčka, párečky a osmahnutou šunčičku, vypili kafíčko a vyrazili do padocku. Hlavním servisním technikem je Slovák, a tak jsme si domluvili, že můžeme předat motocykly poněkud dříve. Vlastní předání proběhlo bez nejmenších problémů, slovenský technik prohlásil, že takticky před naším příjezdem vyklidil pole, aby problémy nemusely nastat. Jinak pro Balaťáka píšu, že na stejných – pardon, podobným stroji jako mám já jedou i Finové Salmi a Tarcala. Trošku nás straší s počasím, když proběhly zprávy, že od pondělí by mělo začít pršet. Oficiální testovací jezdec Giovani Sala prý za mokra jel kolo 5 hodin místo obvyklých 2,5 hodin za sucha. Dnes jsme ještě mechanikům od Husqvarny předali dárečky, a sice plakáty, odznáčky, pohledy a lahvinku slivovice, pro místní tzv. Czech Tequilla.                                                                                  Tak se tam u nás všichni mějte krásně a držte palce.

Jan Kudrnáč                                                                                                          31. 10. 2010                                                                                             Oficiálně zahájení                                                                                                             V podvečerních hodinách 31.10.2010 proběhlo v historickém centru Morelie slavnostní zahájení ISDE 2010. Jednotlivé účastnící se státy byly seřazeny v přilehlé uličce, každá výprava obdržela vlajku a zvolila si svého vlajkonoše. U nás tato funkce padla na Milana. V 18.00 hod. se celý průvod rozešel směrem do historického centra a celý průvod doprovázelo neskutečné množství fanoušků a diváků, kteří jednotlivé výpravy nadšeně vítali. Celý průvod došel až před historickou dominantu města katedrálu, kde se vlajkonoši jednotlivých výprav pozdravili s guvernérem státu Mitchoacán, starostou města Morelia a oficiálními činovníky soutěže. Následoval doprovodný program, vystoupení akrobatických jezdců na motocyklech, tanečníků a vše bylo zakončeno ohňostrojem. Všichni jsme byly atmosférou zahájení příjemně překvapeny. Dnes po ránu jsme vyrazili procházet

 

-         8 -

poslední enduro test. Ten je natažen na kopci s kaktusy, podklad je tvořen

vyschlou hlínou a kamením. Vzhledem k umístění testu se nám vcelku líbil. Je pravda, že náročnost jednotlivých testů není nijak veliká, ale uvidíme, co s námi udělá vedro, obrovské vedro v kombinaci s vysokou nadmořskou výškou.        

  Z ET jsme následně zamířili do depa, kde jsou již vyvěšeny startovní časy prvního dne. Náš klub startuje v pořadí Fík, st. čas 09.30, já 09.45 a Milan v 09.46. Příjezd do prefiniši je v časech 17,09 Fík, 17.24 já a Milan v 17.25 hod. Poslední jezdec by měl do cíle prvního dne dorazit v 18.01 hod. Dnes v podvečer nás ještě čeká fasování a příprava pneumatik a mousů. Pak plánujeme malou večeři a ráno brzký budíček.                                                                                                    Jelikož jste se dotazovali na pocity z motorek Milana a Fíka, tak jsem od Milana vyzvěděl pár informací.                                                                           Milan:“Motocykl je zjevně vyšší než můj GG. Na testovací trati se mi věnoval technik od Husqvarny USA, který mi pérování trochu snížil a nastavil, aby mi vyhovovalo., přístup mechaniků je opravdu perfektní. Nějaké bližší dojmy ale budu mít až po prvním dni soutěže, tak se o ně s Vámi rád podělím.                                     Fík:“Já Husku jezdím i doma, proto to pro mne není velká změna. Možná cítím lepší průběh motoru, kdy doma jezdím 250ku. Pérování mi rovněž nastavil technik, tak myslím, že to bude dobré.                                                                                                                                            Tak Vás tam doma všechny pozdravujeme a zítra držte palce. Zítra večer snad znovu se ozvu. Jo Jirmi fotky klidně zmenši a případné pravopisné chyby můžeš klidně opravit. Dík.

 

Jan Kudrnáč                                                                                                        Prvý  den                                                                                                                Zdravím Vás všechny do Čech. Včera v podvečer se nad městem Morelia snesl hustý déšť. Ten vytrval asi 20minut, i přesto nám nadělal trochu starostí. Dalším překvapením byl příjezd dalších posil, dorazili Pekařskej a Farin.                                                                                                Dnes po ránu, i díky mírné nervozitě, jsme si přivstali, nasnídali jsme se a vyrazili vstříc prvnímu dni ISDE 2010. U nákupního střediska Altozano, kde je umístěno depo proběhl i slavnostní start soutěže. Na startovní rampě nás přivítalo velké množství diváků, jasná obloha a velké vedro. První do závodu odstartoval Fík, a to v 09.30, já v 09.45 a Milan o minutu za mnou. První tři kilometry vedly po silnici skoro až k ET1. ET1 je asi nejhezčí zkouškou celé šestidenní a pojede se opakovaně v několika dnech. Dnes se jel celkem 3 krát, kdy naposledy jsme do něho zajížděli před závěrečným cross testem vedle nákupního střediska. I když nás všechny postihly nějaké drobnější pády, tak se nám vyhnula zranění a motocykly rovněž drží. Do časových kontrol se v pohodě najíždí a to v rozmezí od 10-ti do 20-ti minut, jeli se časy B. Přejezd do časové kontroly č. 1 je překvapující svou rozmanitostí. Nejdříve vede přes skalnaté úseky zakončené prudkým sjezdem, ve kterém jsou již prachové koleje. Za sjezdem následuje vjezd od kaňonu, ve kterém teče potok, který se opakovaně přejíždí. V těchto místech je dno potoka kamenité, o pár kilometrů dál se však mění v bláto. V potoce se vytvořili hluboké blátivé koleje, a tak jsem již do první časovky dorazil se značně potřísněným dresem, já prostě neumím přijet čistý. Pořadatel připravil i několik zajímavých výjezdů a sjezdů s volnými kameny, asi nejzajímavějším místem celého dne je výjezd po členité skále, zde je i nejvíce místních diváků. Další dvě časovky jsou převážně po lesních pěšinách a kamenitých cestách, vždy se ale najdou nějaká těžší místa. Po silnici se jede opravdu minimálně.

 

-         11 -

                           V průběhu dne jsme ještě ladili pérování s techniky od Husqvarny. Ti se o nás skvěle starají i v jednotlivých časovkách, a to jak radou tak i občerstvením, pitím a čištěním brýlí. Do jednotlivých časovek

se rozjeli i naši kluci, v jednom autě jel Tomáš s Honzou Hotárkem ve druhém jezdí Išek s Láďou. I jejich pomoc přijde vhod. Co se týče motocyklů, tak já osobně musím říct, že jsem si poměrně rychle zvykl. Motor TE 449 musí být neustále v otáčkách, potom, ale jede jako svi... Největší problém mám ale se zadní brzdou, kdy jsem dvakrát ladil její krok, tak snad to bude dobré.                                                                                                                    Milan si rovněž rychle zvykl, překvapila ho zejména ostrá přední brzda. Je ale spokojený, jede se mu dobře. Fíka trochu limituje natažený stehenní sval. V prefiniši jsme všichni udělali základní údržbu strojů, áj sem musel ještě vyměnit zadní gumu, která to dneska nepřežila ve zrovna skvělé kondici.                                                                  Před malou chvílí naskočili výsledky, ty jsou pro nás milým překvapením. Jako tým jsme po prvním dni na 18. místě. Já sem ve třídě C2 šestnáctý, ve třídě C3 je Kuřt dvacátý a Fík dvacátý první. Nyní ještě čekáme na Zuzku ze slovenského týmu, která chodí na jury, ta by nám měla sdělit startovní časy do zítřejšího dne. Slovenský tým je v klubové trofeji na průběžném 23. místě

 

Oficiálne výsledky prvého dňa.

Kluby:

1. miesto RFME    ( ESP )                            celkový čas         2:03.52.96 hod

   č. 562    GUERRERO  Cristobal   čas:  40.28.26 min. ( 1. miesto C1 )

   č. 662   BERNARDEZ  Aaron      čas:  41.47.80 min. ( 1. miesto C2)

   č. 762   FIGUERAS  Jordi             čas:  41.36.90 min. ( 1. miesto C3 )

      .

      .

18.miesto Motosport Božkov  ( CZ )           celkový čas          2:22.05.54 hod       

    č. 538   FIŠER Ján                        čas:   48.22.75 min. ( 21. miesto C3 )

    č  638   KUDRNÁČ  Ján              čas:   46.31.75 min. ( 16. miesto C2 )

    č. 738   KURFIRT  Milan             čas:   48.13.04 min. ( 20. miesto C3 )

 

 

   23.miesto Slovakia Turboteam Zaťko      celkový čas          2:25.07.77 hod.      

      č. 560  ZAŤKO  Ján                    čas:   50.16.74 min.  ( 31.miesto C3 )

      č. 660  ČIPKA  Dušan                 čas:   48.40.59 min.  ( 23.miesto C3 )

      č. 760  ČIPKA  Tomáš                čas:   46.10.44 min.  ( 17.miesto C1 )  

Jan Kudrnáč                                                                                                                 Den   druhý

            Tak jsme zdárně dorazili do cíle druhého dne, i když dnes vše neprobíhalo tak hladce jako včera. Trať byla po prvním dnu již značně rozbitá. Ve výjezdech se uvolnili kameny a ty jsou nyní volně v hluboké vrstvě prachu.                                                                        I ostatní přejezdy jsou rozbité, a to se některé jejich části jedou i čtvrtý a pátý den.                                                                                                                               Dnes se jeli časy A, a tak se do časových kontrol najíždělo méně než včera. Bohužel se dnes mně a Milanovi nepovedl jeden z cross testů, my mu tady říkáme u bažinky. Já jsem šel za bažinkou v prvním kole těžce přes řidítka. Já to naštěstí odnesl jen s naraženým bokem, hůře dopadla motorka. Ohnuté oba dva šrouby držáků řidítek a řidítka, nebyly pro zbytek dne nic příjemného. V prefiniši jsem sundal řidítka a šrouby vyměnil, ale bohužel jsem nestihl už nic jiného. Celou druhou časovku jsem ještě ke všemu odjel bez funkční spojky, naštěstí pomohlo dolití kapaliny a její odvzdušnění. Moje přední Michelinka vypadá tragicky, a tak ráno budu ještě dělat předek. Milan na tom samém krosu, ale ve druhém kole zůstal v hluboké vyjeté koleji, kde ztratil přes minutu ostrého času. Potom si ještě ustlal na přejezdu a teď trochu laboruje s ramenem, ale snad to bude dobré. Fík shrnul dnešní den asi takto: „Kdybych se neválel na vložkách, tak to bylo OK“. Milan i Fík v prefiniši přezuli zadní gumy, Milan ráno bude dělat ještě předek. Před chvílí naskočili výsledky, po dnešním dni jsme se posunuli na 17. místo v klubové soutěži. Jedna New zpráva pro Balaťáka, Oblucki odstoupil pro zranění kolena. Oficiální výsledky jsou tam co včera.

Jan Kudrnáč

Den třetí

         Nazdárek z mexického teplíčka. Jelikož mě již trochu zmáhá únava, tak dnes jen krátce. V paddocku jsme v ranní deseti minutovce s Milanem přezuli přední gumy a vyrazili vstříc nové trati.Po dojezdu do cíle dnešního dne jsme se všichni jezdci shodli na tom, že pořadatelé značně přitvrdili. Jediné štěstí je, že časovky jsou načasovány dost volně, tudíž čas na přejezdech není tím hlavním co by nás mělo hnát dopředu. Dnešní trať by se nechala tak trochu nazvat kámen tady, kámen tam, všude kam se podívám. A to se týká jejich množství i velikosti. Cca 240 km dnešního dne bylo dosti vysilujících. V první časovce bylo několik nepříjemných kamenitých sjezdů a výjezdů, některé kameny jsou pevně v zemi jiné se postupně uvolnili a znovu se vytvořili prachové koleje. Cestou jsem potkal několik utržených krytů motoru, různých jiných součástek a olejových skvrn. Jízda v tomhle terénu je vyloženě na oči, někdy se nevyplatí kamenům se vyhýbat, ale brát to přímo přes ně. Po první časovce dnes následoval nový cross test. Ten se jel v borovicovém háji, já ho jel něco přes 6 min. Test je to pěkný, rychlý a zatím nebyl moc rozbitý. Do druhé časovky jsme vyráželi s pocitem, že to nemůže být horší než v té první. Ale pořadatelé nás překvapili znovu, a to novými úseky, které svým charakterem v letošní šestce dosud nebyly. Kameny velikosti sloních hlav, bez možnosti výběru ideální stopy, a to celé v úseku trvajícím asi 30 min. Bylo to opravdu vysilujících. Ještě před druhou časovkou následoval enduro test, který se jede na okraji přehrady. Ten je trochu více členitý než CT v borovicích. Třetí časovka již byla více na pohodu, ale i tady bylo pár výjezdů a kamenných polí. Potom následuje již jen cross test Altezano a jsme v cíli prvního kola. A to celé ještě jednou. V prefiniši jsme přezuli zadní pneumatiky a udělali základní údržbu. Dobrou zprávou pro nás je, že jsme se znovu posunuli v soutěži klubových týmů. Motosportu Božkov nyní paří 15. pozice.                                                                                                                                                    Tak zítra zdar.

  Jan Kudrnáč                                                                                                           den čtvrtý                                                                                                                            Nepíše se mi to lehce, ale bohužel ani na třetí šestidenní za sebou tým Motosportu Božkov neopouští smůla

Dnes ve druhé časovce druhého kola se motor mé TE 449 zastavil. Nebyla to však chyba stroje, což jsem zjistil hned při prvním shlédnutí motocyklu. Na vaně jsem viděl olejovou skvrnu a na víčku spojky díru, a jak víme motor bez oleje prostě nejede. O to víc mě s..e, že si nejsem vědom toho, že bych udělal nějakou chybu, v terénu jaký nám tu servírují, jsou kameny všude a v nepřeberném množství. Motocykl jsem dotlačil cca 1 km k hlavní silnici a čekal na příjezd našeho doprovodu s cílem dopravit nějak stroj do depa a pokusit se jej rozpohybovat. Naštěstí s

notnou dávkou štěstí mě za chvíli objevil Farin s Karlem a za 200 pesos jsem na pumpě odchytli domorodce s pickupem. Motocykl jsme do depa dostali včas, bohužel motor se ne a ne točit.

-         23 -

 Vyměnili jsme víčko spojky, sundali kryt zapalování. Potom se nám klíčem podařilo s motorem

pootočit. Následně jsme do válce nalili olej a s velkým očekáváním vše smontovali do hromady. Motor naštěstí po menším přemlouvání naskočil, a tudíž jsem si vybral žolíka a k tomu časovou penalizaci dvou hodin.

No a koukám, že Kurt právě vylezl ze sprchy, a tak se jej zeptám na dojmy z dnešního dne. Milane, tak jak hodnotíš dnešní den?

Milan K.: „Dnešek byl pro mě vyloženě očistcem, já nejsem zrovna excelentní šlapačkář. Výjezdy mi šli dobře, ale ve sjezdech jsem trpěl. Již jsem něco sjezdil, ale terény jaké dnes a včera jsem nikdy nejezdil. Nepřeberné množství kamenů, znovu říkám fakt mazec.

A jak se cítíš po těle?

Milan K.: „Teď po sprše jsem už v pohodě, cítím se dobře. Sice mi přibyli nějaké modřiny, ale to k tomuhle sportu patří“.

Co bys vzkázal domů?

Milan K.: „Všechny doma pozdravuji a doufám, že i přes dnešní smůlu nám dál budete držet palce a zůstanete našimi příznivci. Jako vy doma sledujete naše články, tak i my tady sledujeme Vaše vzkazy, pro nás a je to vynikající motivace a  podpora, za to děkujeme. “

Ján Kudrnáč                                                                                                                  den  pátý

Sobota, 06 Listopad 2010 12:22 Autor: J. Kudrnáč

Předposlední den letošní šestky je za námi. Pátý den neměl být nijak těžký, opak byl ale pravdou. V Mexiku jedu svoji třetí šestidenní, a tak jsem si během jízdy v hlavě přemítal, která z nich byla asi nejtěžší. A musím uznat, že v Mexiku nás pořadatelé nešetří, ale to od nich snad ani nikdo nečekal. Pokud jsme na začátku šestky byly poněkud rozpačití, a to především z jednotlivých testů, tak teď se shodneme na tom, že vše zde bylo připraveno takřka dokonale.                                                                                                   Na tratích jednotlivých dnů se vystřídaly, snad kromě písku, všechny druhy povrchů, od bláta, trávy, skal, prachu a všudypřítomného kamení. Za celých pět dní nebylo snad jediného časovky, ve které by nás nepřekvapil nějaký „vyhnívák“. Ale to máme my enduráci rádi, takže na to si stěžovat nebudeme.                                            Takže teď k tomu pátému dni. Začátkem musím říct, že jsme všichni ve zdraví v cíli. Po včerejších potížích a časové penalizaci jsem dnes startoval jako poslední z našich, a to v 09.38 hod. To už Milan s Fíkem byly dávno na trati a „vychutnávali“ si nástrahy dnešního dne. Dnes nás na trati překvapily poněkud nezvyklé úseky. Jak říká Milan, kozí stezkou po okraji kaňonu s tunýlky vydlabanými ve skále, přes mostek metrové šířky bez zábradlí, za ním velký strmý výjezd po skále a mezi kamením. Potom do první časové kontroly následovalo ještě několik výjezdů a sjezdů, lesních cest, které později navazovaly na část trati, které jsme jeli první a druhý den. První časová kontrola se servisem byla umístěna před druhý cross test, to je ten s bažinkou. Do druhé časové kontroly jsme absolvovaly cca 20 minutový sjezd korytem vyschlého potoka nebo odvodňovací strouhy, různé skalky a cestičky až k enduro testu před druhou časovkou. Třetí časovka byl z větší části v protisměru 3. a 4. dne, tenhle časový úsek byl zakončen cross testem u nákupního střediska Altozáno. Jedno kolo trvalo přibližně 3 hod. 40 min., to celé jsme jeli dvakrát. V prefiniši pátého dne proběhla běžná údržba na strojích, které teď odpočívají a čekají na zítřejší závěrečný motokros. K tomu povede asi 60 km přejezd s jednou časovou kontrolou. Po pátém dnu nám patří 27. místo v klubové soutěži. Tak se zatím mějte a vězte, že i když to tady bylo hezké, tak se už těšíme domů.

Jan Kudrnáč                                                                                                                  ISDE 2010 - den šestý

Sobota, 06 Listopad 2010 23:08 Autor: J. Kudrnáč

Dnes jsme si museli přivstat, jelikož k závěrečnému přejezdu na motokros nás čekal ještě 60 km porce kilometrů těžkým terénem. Morelia nás přivítala poněkud mrazivým počasím a připomněla nám omrzlým oknem na autě, že již brzy se vracíme domů.       Takže v 06,30 budíček, ke snídani tradičně vajíčka, smažená šunka a kafíčko a Milánek asi ne moc sportovně cigárko. Letošní šestidenní bohužel dostala na závěr černou kaňku. Za tu však nemůže nikdo z pořadatelů, účastníků, věrných až nadšených diváků ani většina místních obyvatel. Ti zdejší podnik přivítali s nadšením, kamarádstvím a ochotou pomoci v jakékoli situaci.                                                                                                                                            Dnes byli bohužel pořadatelé přinuceni zrušit závěrečný motokros, a to vzhledem k tomu, že nedaleko místa jeho konání se stal nějaký incident, který pořadatelé označili jako vážný a nechtěli riskovat bezpečnost ať již jednoho jediného jezdce. Možná to nahrává i spoustě škarohlídů, kteří budou tvrdit, že odcestovat do Mexika bylo čiré bláznovství, které hraničilo s hazardem.                                                                                                                                     My, kteří jsme letošní ISDE prožili na vlastní kůži, můžeme tvrdit, že se o žádný bláznivý a chaotický podnik se nejednalo. Vše klapalo na jedničku, po organizátorské stránce se nedalo nic vytknout, vše bylo na profesionální úrovni. Pořadatelé si opravdu zaslouží absolutorium.                                                                                                       Na internetových diskuzích jsem si mohl přečíst, že se nikdo nebude rozplývat nad tím, že se český tým účastní boje od dvacáté místo v klubové soutěži. Já často čtu jak spousta lidí miluje sport zvaný enduro a jak by se to dalo dělat lépe. Věřte tomu, že náš malý český tým Motosport Božkov, který tu za přispění několika skalních sponzorů reprezentoval naši

-         31 –

Českou republiku, dává připomenout alespoň to, že z let dávno minulých jsou na pohárech pro vítěze soutěže napsáni lidé, jako byli Bříza, Mrázek, Mašita, Čemus, Pošík, Toman, Podmol, Kotrba a spousta dalších, které bych nechtěl opomenout. Dnes již je asi utopií, žen bychom byť i v nejsilnějším složení měli v hlavní kategorii bojovat o první příčky. Proto trochu omluvte naši troufalost, že se do Mexika vydal český klub z malé vesnice jako je Božkov, který zde jel i tak trochu proto, aby ostatní na celém endurovém světě nezapomněli, kdo kdysi šířil slávu tohohle sportu.                                                                                                                             Věřte tomu, že jsem ze sebe vydali to nejlepší, děkujeme za Vaši podporu doufáme, že jsme Vás tam doma nezklamali.

Článok v Novom Čase:

Nový čas                                                                                                                   Mafiánska vojna ukončila motokros v Mexiku!                                                 V ohrození aj Slováci                                                                   Dnes 00:00

Traja Slováci Ján Zaťko, Dušan Čipka st. a Tomáš Čipka sú momentálne v Mexiku  na šesťdňovej. Tá má ale koniec ako zo zlého sna!                                                   Akoby si účastníci Medzinárodnej šesťdnovej súťaže terénnych motocyklov  (ISDE)2010 v Mexiku neužili dosť útrap a adrenalínu na motorkách.

Aj trojicu jazdcov zo slovenského klubového tímu - Jána Zaťka, Dušana Čipku st. a Tomáša Čipku šokovalo predčasné ukončenie súťaže a jeho dôvod - vražda jedného z bossov mexickej narkomafie a strach z odvetných akcií.

.Organizátori 85. ročníka „motocyklovej olympiády“ zrušili záverečný motokros. Dôvodom je strach o život po tom, čo mexickí vojaci v piatok v noci pri prestrelke zabili šéfa drogového gangu Gulf Cartel Ezequiela Cardenasa Guillena († 48), ktorý patril medzi najhľadanejších zločincov v Mexiku. Americké úrady na neho vypísali odmenu 5 miliónov dolárov, pretože ho pokladajú za hlavného organizátora pašovania drog do USA. Mafiánska vojna zaskočila aj troch slovenských jazdcov zo Slovakia Turboteam Zaťko, ktorí sa predstavili v súťaži klubových tímov - Jána Zaťka, Dušana Čipku st. a Tomáša Čipku. „Pripravovali sme sa na štart sobotňajšieho motokrosu a netušili sme, čo sa deje,“ opisoval Ján Zaťko.                                 „Keď sme sa už skoro obliekli, počuli sme kričať niektorých jazdcov: ,No dress, no starting!‘ (Neobliekať sa, neštartujeme! - pozn. red.) Tak sme išli pozrieť, čo sa deja, a zistili sme, že šesťdňová sa skončila a platia výsledky po piatom dni. Zostali sme na 19. mieste. Som rád, lebo Tomáš mal veľké bolesti brucha a aj keď je to bojovník, na šiesty deň nemohol nastúpiť,“ vysvetlil Zaťko.

             „Dopočuli sme sa, že pri Morelii policajti zastrelili bossa mafie a na oplátku mafia vystrieľala celú policajnú stanicu. Preto nás nemal kto na trati pri motokrose chrániť. Usporiadatelia sa právom báli o naše a aj svoje životy. Tí, ktorí majú letenky z Mexiko City a prenajaté autá, chcú požiadať federálnu políciu o ochranu a v konvoji sa chcú presunúť do hlavného mesta. My letíme z letiska Morelia v pondelok ráno.

Už aby sme boli doma,“ dodal Zaťko.

 

Peter Matuška